Šťastná zelenina
Zelenina. Samozřejmá, známá i neznámá, vyhledávaná a hlavně zdravá, plná vitamínů, minerálů, vlákniny. Naše Šťastná zelenina je chutná, vždy čerstvá,
s láskou pěstovaná.
Čerstvá, syrová, grilovaná, nakládaná, pečená, smažená, vařená, s bylinkami, v salátu nebo jen tak. Kombinací a možností experimentovat je opravdu mnoho.
Mrkev chutná a zdravá
Rostlina pochází z jižní Asie, z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde ještě přežívají její divocí a nezkultivovaní zástupci. Teprve ve 12. století se dostala až do západní Evropy a do Číny. Původní barva kořene byla černá. Její nejznámější oranžová byla vypěstována v Nizozemí.
Obsahuje mnoho vitamínů a jiných užitečných látek, z nichž nejvýznamnější jsou β-karoteny - dimery vitamínu. Dále je bohatá na vlákninu a antioxidanty.
Věděli jste o mrkvi:
Mrkev se používá v léčitelství jako močopudný a projímavý prostředek, při šerosleposti a revmatických zánětech kloubů. Šťáva z kořene pomáhá také při ischemické chorobě srdeční. Mrkev obsahuje důležitou vlákninu a podporuje vylučování cholesterolu z těla. Pro dostatečnou hladinu vitaminu A je třeba sníst asi 50 g syrové denně, především v zimním a jarním období.
Naše tradiční dvouletky
Zdravé, chutné, výživné.
Fenykl
Roste planě ve Středomoří, kde se užívají listy i plody, dále se s ní setkáme kolem Černého moře, v asijských zemích.
Je podobný kopru, plodem je dvounažka s protáhlými nažkami až 1 cm dlouhými. Mají zelenavou až světlehnědou barvu. Plody fenyklu jsou zdraví prospěšným kořením. Mají charakteristickou vůni, lehce štiplavou, nasládlou chuť.
Doporučujeme: Fenykl je velmi oblíbené koření hlavně ve francouzské a italské kuchyni. Má sladkou chuť podobající se anýzu. Využívá se k dokořenění chleba, cukrovinek a sladkého pečiva. Také k dochucení rybích polévek, tvarohových a sýrových jídel, omáček, bylinkového másla, salátů. Můžeme jej upotřebit při konzervaci zeleniny (červená řepa nebo okurky), u přípravy dušeného masa nebo při výrobě likérů. Jemně osekané čerstvé lístky mohou svou chutí nahradit mátu v jogurtových zálivkách.
Věděli jste o Fenyklu:
Má protikřečové účinky na střeva, proti nadýmání. Podporuje tvorbu mléka u matek. Má i močopudný vliv a ulehčuje odkašlávání.
Cibule
Cibule byla známa již v dávnověku. O jejím užití jsou záznamy např. z hliněných tabulek Sumerů, zmiňuje se o ní Bible, staroegyptské papyry i učené knihy starověké Indie a Číny, a to hlavně v souvislosti s léčebnými účinky. Římští zemědělci cibuli nazývali "unio", což se mohlo přeložit jako "velká perla".
Naše cibulové perly máme opět v několika variantách. Ano, potrpíme si na barevnost, protože dobroty se ze všeho nejdříve jedí očima.
Doporučujeme: Syrová cibule má pálivou chuť a používá se například jako příloha k pečivu či uzeninám, často v kombinaci s hořčicí. Osmažená cibule se používá jako základ pro cibulovou jíšku, která se používá do gulášů a perkeltů, omáček, zeleninových polévek, některých luštěninových pokrmů, špenátu a zelí. Samotná smažená cibulka s tukem se používá například k maštění a ochucení vařené čočky a dalších pokrmů.
Z lékařského hlediska je hlavní užití cibule při nechutenství, arterioskleróze, potížích zažívání, vysokém krevním tlaku, zánětech ústní dutiny a hltanu , sirnaté sloučeniny působí bakteriostaticky a obsažené flavonoidy a fytoncidy protizánětlivě.
Věděli jste o cibuli:
Kvetoucí cibule vyprodukuje za 24 hodin 1,32 mg nektaru. Pyl cibule sbírají včely ve velkém množství. Jeho výživná hodnota je vysoká. Cibulový druhový med je však vzácný.
Oblíbené letní stálice
Patří k létu, osvěží a chutnají, zasytí i potěší.
Sympatické okurky
Pochází z vlhkých a teplých krajů Indie a Číny. My si naše okurky hýčkáme v prostorných fóliácích. Sbíráme denně mnoho beden, když jsou plody "tak akorát", ani velké, ani malé. Ale vždy krásně šťavnaté.
Doporučujeme: Tradičně v salátech, buď samostatném nebo společně s mnoha dalšími letními plody. Okurky lze upravovat i tepelně, získáte tak rychlý, chutný a lehký letní pokrm.
Věděli jste o okurkách: Okurky se využívají také v kosmetice jako součást pleťových masek. Výborné jsou i do výživných a osvěžujících nápojů a smooties.
Ze 100 g okurky získá lidské tělo 8 mg vitamínu C. Okurky jsou také bohaté na minerální látky, z 90-96% obsahují vodu. Obsahují značné množství draslíku, takže dokáží zcela přirozeným způsobem odvodňovat organismus. Jsou velmi vhodnou zeleninou pro osoby trpící dnou nebo revmatismem. Dobře působí na krevní oběh. Navíc okurky jsou nízkoenergetické, což lze využít při léčbě obezity.
Letní ovocno-zeleninové radovánky. Okurka a rajče vás nikdy nezklame, vřele doporučujeme. Doplňte je barevnými, veselými saláty, okořeňte bylinkami a užijte si vše, co k létu patří.
Boubelatá rajčata
Tak ta vás budou bavit. Rajče je vlastně trvalka bylinného charakteru pěstovaná jako jednoletka. Pochází ze Střední a Jižní Ameriky.
Naše rajčata mají mnoho tváří - špičatá, boubelatá, světlá i rudá. Sklízíme je do pozdního léta. Díky naší domácí péči mají výraznou chuť a už není potřeba je jakkoliv přichucovat.
Doporučujeme: Rajčata jsou velmi vhodná jako základ zdravé nebo doplněk či příloha běžné stravy. Vhodná jsou i na různé redukční a očistné diety, neboť mají antioxidační účinky. Rajčata jsou vhodná ve stravě osob s nemocemi srdce, krevního oběhu a poruchami látkové výměny. Rajčata jsou základem pro výrobu mnoha druhů kečupů, kterým dodávají jak barvu, tak i charakteristickou chuť a proto jsou řazena i mezi koření.
Věděli jste o rajčeti: že je tak kontroverzní a zřejmě strategická rostlina? Protože v roce 1893 rozhodoval Nejvyšší soud Spojených států ve sporu Nix vs. Hedden, zda je rajče ovoce, nebo zelenina. Na ovoce se tehdy nevztahovala dovozní cla, kdežto na zeleninu ano. Pro nás platí dle Usnesení Evropského parlamentu z roku 2011, že je rajče řazeno mezi ovoce.
Rajčata jsou často poškozována fyziologickými chorobami. Nároky na jejich pěstování jsou proto vysoké. Potřebují dokonale připravenou půdu, stabilní teplotní podmínky a správnou výživu. Jak se o naše rostliny staráme se dočtete zde.
Chutné a zdravé košťálky
nízkokalorická kedlubna, barevný květák i raritní špičaté zelí
Kedluben
Pochází z oblastí okolo Středozemního moře, za druhé místo původu je udávána oblast Tibetu v Číně. Hlíza bývá kulovitá, elipsoidní nebo svrchu zploštělá, na povrchu může mít barvu šedozelenou až žlutozelenou nebo fialovou, shodně bývají zbarveny i listy. Uvnitř hlízy je šťavnatá dužina bílé barvy. Kořeny má jen mělce pod povrchem.
Potřebuje písčitou půdu, bohatou na humus a minerály. Přesně to u nás kedlubny mají, proto jsou šťavnatě a chutné.
Doporučujeme: Kedlubny jsou výtečné syrové, nakrájené ne plátky s kapkou citronu či limetky, vařené, dušené, zapékané. Zkrátka na co máte právě chuť a čas.
Věděli jste o kedlubně: Je nezanedbatelným zdrojem sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku, manganu, železa i fosforu, včetně vitamínů skupiny B a kyseliny nikotinové, pantotenové a listové. Obsahuje také hodně vlákniny, její rozpustná forma mírně snižuje hladinu cholesterolu a nerozpustná se podílí na průchodnosti střev. Kedluben má málo kalorií a v poslední době se objevují i jeho potenciální účinky proti rakovině tlustého střeva.
Brokolice
Je jedlá rostlina původem z oblasti Středomoří. Pěstuje se pro dužnaté stonky s růžicemi. Čím tmavší barvu brokolice má, ať už zelenou nebo modrozelenou, tím více vitamínů a minerálů obsahuje. Brokolice se pyšní maximem pozitivních vlivů na lidský organismus. Povzbuzuje látkovou výměnu ve všech buňkách, je vhodný pomocník při zbavování se přebytečných kilogramů. Ochraňuje organismus před volnými radikály, toxickými a rakovinotvornými látkami, ale poskytuje i báječný gastronomický zážitek.
Věděli jste o brokolici: Brokolice je považována za jednu z nejzdravějších zelenin. K jejím dobrým vlastnostem patří, že není náchylná k přijímání dusičnanů z půdy. Pro svůj vysoký obsah antioxidačního beta karotenu napomáhá snižovat množství volných radikálů v organismu. Tím snižuje riziko cévních onemocnění, mrtvice, šedého zákalu a dokonce rakoviny.
Více nejen o brokolici vám rádi řekneme na našich trzích.
Květák všech barev
Květák patří hned po zelí mezi nejoblíbenější košťálovou zeleninu. Patří mezi pěstebně náročnější zeleninu, potřebuje čerstvě prohnojenou půdu, velké množství vody, a to hlavně při nasazovaní růžic a před sklizní. A daří se mu právě u nás v Polabí.
Doporučujeme: úprava květáku vás naladí na experimenty, tato zelenina snese opravdu jakékoli kulinářské recepty.
Věděli jste o květáku: že je důležitý pro růst buněk a jejich obnovu
- podporuje krvetvorbu
- posiluje imunitní systém
- tlumí zánětlivé reakce
- podporuje dobrou funkci kloubů
- působí na snižování krevního tlaku
- pomáhá předcházet onemocnění tlustého střeva
Obsahuje Vitamíny:
- vitamin B1, B2, B5, B6, B9 - kyselina listová
- vitamin B12, vitamin C, vitamin K, draslík (K)
- vápník (Ca), hořčík (Mg), zinek (Zn), měď (Cu)
- železo (Fe), jód (J), mangan (Mn), síru (S)
- aminokyseliny, bílkoviny a vlákninu.
Naše květáky hýří mnoha barvami. Tato jemná pastelová paleta udělá z květákového jídla opravdový, i oku lahodící požitek.
Špičaté zelí
Špičaté zelí, v zahraničí označované jako sweetheart cabbage, u nás stále zůstává spíše raritou. Zašpičatělé jsou lahůdkové odrůdy raného zelí 'Zora' nebo Juna F1', které jsou sladké, křehké a šťavnaté, jemnější a stravitelnější než tradiční zelí kulatá.
Špičaté zelí
Špičaté zelí se pěstuje obdobně jako běžné odrůdy zelí bílého, přičemž obvyklý spon výsadby je 50 na 40 až 50 centimetrů. Průměrná hmotnost hlávek se pohybuje od 800 do 1200 gramů. Pěstební období trvá od časného jara do pozdního podzimu.
Ze špičatého zelí vám budou chutnat tradiční saláty jako originální pochoutka, letní osvěžení i výživná večeře s přáteli. Hodí se kombinovat s jogurtem, citronem, všemi druhy sýrů, vajíčky a dalšími dobrotami.
Murdoc F1' je výnosná odrůda špičatého zelí produkující velké hlávky středně zelené barvy. Sklízí se zhruba pětaosmdesát dní od výsadby, je vhodná pro přímou konzumaci, ale můžete jej i skladovat. V horkých letních dnech představuje tento typ zelí kvalitní surovinu na osvěžující a zdravé saláty.
Lilkovité dobroty, kam se podíváš
Brambor, celer, řapíkatý celer, kuchyňské jistoty.
Brambor
Brambory jsou pro nás běžnou, přitom nepostradatelnou potravinou. V syrovém stavu obsahují více než 75% vody, asi 20% sacharidů a přibližně 2,1% hodnotné bílkoviny. Jsou bohaté na draslík, který činí 60% veškerého obsahu minerálních látek. Dále obsahují alantoin, což je látka, která urychluje regenerační procesy v organismu, zvyšuje tvorbu neutrofilních leukocytů, které se podílejí na obraně proti různým bakteriálním infekcím a pohlcují cizorodé látky. Podílí se na tvorbě tkaniva, které po zlomenině spojuje úlomky kostí.
Věděli jste o bramborách:
Nejvíce cenných látek se ukrývá těsně pod slupkou. Vhodnější je tedy připravovat brambory ve slupce, kterou lze u raných brambor bez obav konzumovat. Oškrábané nebo okrájené brambory je zdravější vařit v minimálním množství vody nebo v páře, aby se co nejvíce omezilo vyplavení cenných živin.
Batáty
Původ mají v tropické a subtropické oblasti střední Ameriky, zvláště pak v Peru. Do Evropy dorazily dříve než brambory a byly ve své době vysoce ceněny.
Říká se jim sladké brambory, ale s bramborami nemají nic společného. Jedná se o kořeny povijnice jedlé z čeledi svlačcovitých. Batáty kvetou bíle, růžově až purpurově na dlouhých stopkách. Pěstují se pro hlízy, které mají různé protáhlé tvary, ale i pro lístky.
Batáty mají díky karotenoidům zářivou barvu, patří k nejvýživnějším druhům zeleniny. Tyto hlízy mohou pomáhat v prevenci rakoviny, degenerativních očních chorob, deprese a srdečních onemocnění.
- sacharidy, škroby
- rozpustný pektin - snižuje hladinu cholesterolu
- bílkoviny
- nerozpustnou vlákninu - proti vzniku zácpy, hemoroidů a na obezitu
- kyselinu chlorgenovou - protirakovinná látka na škodlivé karcinogeny a viry
- rostlinné steroly - snižují hladinu cholesterolu
- karotenoidy lutein a zeaxantin - barviva propůjčují batátům jejich sytě oranžovou barvu
- vitamin A, vitamíny skupiny B, C a další.
Celery pod i nad zemí
Celer patří mezi kořenovou zeleninu. Již ve starém Egyptě byl celer používán nejen jako koření, ale jako přírodní afrodiziakum. Celer obsahuje velké množství éterických olejů, které jsou původci jeho typického aroma. Působí nejen jako ochranný štít rostliny, ale při konzumaci celeru se tyto látky v trávicím traktu uvolňují a působí na sliznice v ústech, žaludku, ve střevech. Mají antibakteriální účinky, jsou účinnou ochranou a dezinfekcí nejen trávicího ústrojí, ale podobně působí i v jiných částech našeho těla. Šťáva z čerstvého celeru obsahuje ale i velké množství vitamínů a minerálů, které posilují naši imunitu.
Celer je znám jako koření, ale i léčivo. Jeho léčebné účinky značně převyšují jeho pověst, zlepšuje prokrvení a aktivitu pohlavních orgánů.
Věděli jste o celeru: celer rozšiřuje cévy, snižuje hladinu špatného cholesterolu, zároveň i krev pročišťuje, společně s červenou řepou je hlavní složkou léčebných kůr proti rakovině.
Díky velmi vyváženému komplexu vitamínů B posiluje nervy a mozek, pomáhá k udržení dobré psychické kondice, bojuje proti stresu a depresi.Řapíkatý celer
Řapíkatý celer je ceněn pro svoji nadzemní část, řapíky nebo-li žebra, které u vzrostlého celeru mohou dosahovat délky až 40 cm. Uprostřed je tzv. srdíčko, které je nejkřehčí a používá se hlavně k ozdobě jídel a nápojů. Syrový celer řapíkatý je pro velice nízký obsah kalorií a vysoký obsah výživných látek výbornou dietní zeleninou i skvělou součástí zdravé výživy. Řapíkatý celer je značně choulostivá, křehká zelenina. Řapíky celeru, ať už nakrájené nebo celé, lze také vařit, dusit, restovat, zapékat i grilovat.
Řapík bez lístků lze využít i jako přírodní míchátko do koktejlů (např. bloody mary). Čerstvé celerové tyčinky můžete namáčet v oblíbeném sýru nebo dresingu.
- bílkoviny, vlákninu, rostlinné hormony
- éterický olej - vytváří jeho specifickou chuť a vůni, karoten
- vitamíny skupiny B (hlavně vitamin B1, B2, B3)
- vitamin C, draslík, vápník, hořčík, železo
- sodík, fosfor